Patří k autorům, u kterých máte pocit, že je osobně znáte, byť jste četli pouze jejich knihy. Což můu potvrdit. Sice jsme se párkrát naživo viděli, ale vždy spíš letmo. Nejzajímavější to bylo někdy před deseti lety, když jsme si dali pár piv večer v hospodě na pláži v Tel Avivu, kde já byl na konferenci a on tam pět let pracoval jako zpravodaj.

Dostal všechny možné ceny, včetně Novinářské i Ferdinanda Peroutky, a za jednu ze svých knížek i Magnesii Literu. Teď vydává novou, ale to není důvod, proč jsem ho pozval do podcastu. Ten je u všech hostů stejný: zvu lidi, kterých si vážím, které mám rád a kteří dělají něco, co mě baví a zajímá. U Jakuba Szantó to platí vše.

Těším se, že na něj ve středu 12. března dorazíte do Knihovny!